Dokážete si představit chycení zločinců, aniž by jim dali na ruce pouta? Nebo policistů, kteří právě dostali členy drogové mafie a nevědeli by zajistit přesun křiminálniků? Ať už ze životných zkušeností nebo jen z pohodlí vaší obývacího pokoje sledováním akčních filmů, jistě víte, že bez pout to prostě není možné. Nejúčinnějším typem sebeobrany při kontaktů se zločinci je zabránit svobodě jejich rukou. Nebezpečná osoba ve vaší blízkosti, která má schopnost plně využít sílu svých horních končetin, rozhodně není to, co byste chtěli zažít na vlastní kůži. Pouta se obvykle skládají ze dvou částí, do kterých jsou vloženy ruce. Tyto části jsou většinou řetězové nebo tyčové. V Nizozemí se však používají policejní pouta, které zabraňují tomu, aby se ruce odpojovaly od sebe.
Pouta mají také pevné místo v historii
Vyvíjeli se od dávných dob, kdy bolo třeba zkrotit zvířata. Dokonce ještě předtím, než se objevily první kovové pouta, lidé používali lana nebo jiné pevné materiály. Ty z kovu se začaly vyrábět v bronzové a železné době. Byly vyrobeny v univerzální velikosti, takže byly vhodné pro všechny typy rukou. Právě proto, když měla osoba příliš veliké ruce, způsobovalo jí to velkou bolest. Naopak, pokud by její ruce byly příliš malé, mohli by se z jejích rukou dostat a kdykoli utéct. V roce 1879 představil John Tower světu první pouta, který můžete zablokovat při jedné i druhé ruce. První pouta neposkytovaly dostatečnou kontrolu a mnohokrát se stalo, že zločinec utekl. Towerov patent byl používán až do druhé světové války, od té doby se výroba zbraní začala výrazně zlepšovat.
O současných poutech
Současný standard, který se víceméně používá dodnes s menšími úpravami, byl vynalezen v roce 1912 Georgeem Carneym. Výhoda jeho konstrukce spočívala v řetězi uprostřed, která byla mobilní a dostatečně dlouhá na to, aby mohl policista vědět, jak se s kriminálníkem narábět a aby byl pohodlně chycen. Firma Peerless Handcuff Company, která začala vyrábět tento typ, je stále největším výrobcem pout po celém světě.
